Ačkoli se slovenská vláda dlouhodobě snaží prosazovat ekologičtější formy mobility, včetně finanční podpory na zvýhodnění elektromobility, udržitelné bydlení musí podle odborníků jít ruku v ruce s tzv. integrovaným přístupem v dopravě. „Samotná elektromobilita z hlediska dopravní situace ve městech není řešením. Pokud byste vyměnili všechna auta za elektromobily, budete mít sice město bez emisí, ale stejné dopravní zácpy jako dnes,“ upozorňuje Miloslav Jurík ze společnosti Studio 21, která se zabývá stavební, projekční a konzultační činností a smart řešeními ve městech. Jak dodává, základem by měl být dobře nastavený systém integrované dopravy.
Propojení dopravy
Ten umožňuje, aby byl přesun z jednoho druhu dopravy na druhý co nejjednodušší a pohyb po městě rychlý. „Prioritou takového systému jsou však chodci. Základem by proto měla být maximální bezbariérovost, bezpečnost veřejného prostoru i jeho kvalita, aby byl pohyb po městě příjemným zážitkem,“ říká odborník. Na středně dlouhé vzdálenosti, do 15 minut, je alternativou kolo – což vyžaduje bezpečnou síť cyklostezek, ale i související infrastrukturu. „Kvalitní, funkční a bezpečné cyklostojany, cykloboxy, a to i s možností nabíjení elektrokol, zařízení pro jednoduchý servis kol, možnosti sdílených kol apod.,“ vysvětluje. Na delší vzdálenosti by měla primárně sloužit bezpečná, spolehlivá a rychlá veřejná doprava. Systém doplňuje možnost sdílených automobilů či síť taxi služeb. „V ideálním případě městský člověk nepotřebuje vlastnit auto,“ podotýká. Maximální propojenost jednotlivých forem dopravy si vyžaduje také vytvoření sítě záchytných parkovišť „Park and Ride“ na okraji města pro lidi dojíždějící z okolí, aby mohli přestoupit z auta na veřejnou dopravu. Ve městě pak propojení zastávek veřejné dopravy s parkovišti pro kola a stanicemi sdílených kol.
Příklady ze zahraničí
Funkčnost takového systému dnes dokazují příklady ze zahraničí. Například železniční stanice ve švédském Malmö umožňuje díky systému Bike and Ride (umístěnému pod zemí v blízkosti nástupišť) přijet na stanici na kole a dále pokračovat veřejnou osobní dopravou. Největší parkoviště pro kola na světě s kapacitou 12 500 míst se nachází pod železniční stanicí v nizozemském Utrechtu. Na kvalitativně vysoké úrovni však mají integrovanou dopravu kromě skandinávských zemí a Nizozemska i další státy. Velké pokroky dělají francouzská či německá města. „Blízká Vídeň je roky hodnocena jako město s nejvyšší kvalitou života i díky kvalitní veřejné dopravě a upřednostňování chodců a cyklistů,“ podotýká Miloslav Jurík.
Pokud jde o Slovensko, výrazné pokroky vidí odborník v Trnavě, Bratislavě, Košicích, Žilině, ale i v dalších středně velkých a menších městech,“ říká. Přestože přibývá měst, která zlepšují podmínky pro cyklodopravu a veřejnou dopravu, jak upozorňuje, nezbytnou součástí je i budování cykloinfrastruktury. „Při výstavbě cyklostojanů je přitom důležité zohlednit celkový koncept budování sítě cyklostezek a jejich propojení s veřejnou dopravou,“ upozorňuje Miloslav Jurík.
