Koronakaranténa přinesla i přehodnocení benefitů. Dříve oblíbený home office se v mnoha případech stal nezbytným řešením fungování firem, a tak se s návratem zaměstnanců do práce dostala do popředí spíše podpora zdravějšího životního stylu, včetně mobility. „Jde i o podporu cyklodopravy ve firmách. Ta přináší benefity nejen zaměstnancům, ale výrazně z toho může těžit i zaměstnavatel,“ konstatuje Dávid Baráth, odborník na cykloinfrastrukturu společnosti Studio 21. Společnost se zabývá stavební, projekční a konzultační činností v oblasti tvorby veřejných prostor, dětských hřišť, exteriérových sportovních prvků, cyklostojanů i smart řešení ve městech.
Benefity cyklomobility
Jak podotýká, cyklodoprava na jedné straně představuje udržitelnost v dopravě, díky čemuž je také prioritou evropských vlád, Slovensko nevyjímaje. Na druhé straně však sama o sobě dokáže být i v pracovním procesu významným zaměstnaneckým benefitem. „Pokud zaměstnavatel vytvoří vhodné podmínky, zaměstnanec takto finančně šetří na dopravě a parkování, zároveň šetří čas, protože nemusí stát ve špičce v dopravních zácpách, a pravidelným pohybem přispívá k dobrému zdraví a kondici,“ konstatuje. Výhody z toho má i zaměstnavatel. „Zaměstnanci do práce nechodí pozdě kvůli zdržením v kolonách. Významné finanční úspory jsou také na parkování, protože zaměstnavatel nemusí mít ve vlastní nebo pronajaté podzemní garáži vyhrazeno tolik parkovacích míst pro zaměstnance,“ vypočítává. Chová se také společensky odpovědně a pravidelný pohyb se pozitivně odráží na zdraví i spokojenosti zaměstnanců.
Samozřejmě, jak podotýká Dávid Baráth, pro poskytování takových benefitů je nutné vytvořit vhodné podmínky. „Nestačí jen říct, že firma podporuje tento způsob mobility. Cykloinfrastruktura vyžaduje podporu na více úrovních,“ upozorňuje odborník.


Jak úspěšně podpořit firemní cyklomobilitu
Základním předpokladem je aktivní podpora ze strany firmy, ale také zájem ze strany zaměstnanců. „Vždy je dobré udělat průzkum, zda a kolik zaměstnanců by takový způsob dopravy preferovalo,“ říká. Na druhé straně může prvotní impuls přijít i od zaměstnanců. „Dokonce, pokud jde o administrativní budovu, mohou se více firem spojit a vytvořit společný prostor pro cykloparkování, případně oslovit majitele nebo správce budovy s požadavkem na vyčlenění takové plochy,“ vysvětluje. V takovém případě mohou těžit nejen z prostorových, ale i z množstevních úspor na cyklostojanech a celkové cykloinfrastruktuře.
Právě bezpečné a funkční cykloparkování je dalším předpokladem pro zvýšení zájmu zaměstnanců o tento způsob mobility. Na jedno parkovací místo pro auto se při správném řešení vejde cyklostojan až pro 10 kol. Při vyčlenění tří takových míst vznikne dokonce více než trojnásobný prostor pro kola. „V úvahu připadají patrové cyklostojany, které výrazně šetří místo,“ doplňuje. Podle něj je však důležité, aby firma už při plánování vyhradila větší prostor. „Pokud například z 20 zaměstnanců chce jezdit do práce na kole deset, je perspektivně potřeba počítat s parkováním pro 15 kol. Zkušenosti potvrzují, že se mnozí přidávají později, když benefity reálně vidí,“ dodává odborník ze Studio 21.
Někdy lze využít i „hluchý“ prostor v podzemní garáži nebo na venkovním parkovišti. „V případě venkovních ploch je dobré cyklostojany zastřešit, čímž se zvyšuje komfort pro zaměstnance a ochrana kola před nepřízní počasí. V případě vnitřních prostor, zejména ve větších budovách, stojí za zvážení oplocení. Uzamykání lze propojit s firemními kartami, čímž je pohyb kontrolovaný. Možností je i kamerový monitoring,“ upřesňuje.
Zvýšení komfortu
Pokud se budova teprve staví, je podle odborníka vhodné myslet na rozvoj cyklomobility už při projektování parkovacích prostor. „Zejména u velkých budov s množstvím firem a tedy s častým pohybem aut je pro zaměstnance rizikové pohybovat se s kolem i v podzemní garáži. Osvícený developer, správce nebo firma však může těmto zaměstnancům vyjít vstříc vytvořením cyklopruhu i v garáži, kterým se uživatel bezpečně dostane k cyklostojanu,“ vysvětluje. Výhodou, zejména pro zaměstnance dojíždějící ze vzdálenějších oblastí, je možnost využití cyklovlaků v rámci integrované dopravy.
Komfort zvýší také uzamykatelné skříňky v parkovacích prostorách, kde si uživatel může bezpečně uložit cyklistické věci. V případě elektrokol jsou výhodou stojany s nabíjením. Možností je i zařízení pro jednoduchý servis kol. „Benefitem ze strany firmy je také poskytnutí firemních sdílených kol či elektrokol, která mohou zaměstnanci operativně využít při potřebě rychlého přesunu po městě, například i na obchodní schůzku. Vhodné je také, aby firma vyčlenila několik míst pro návštěvy, které tento druh mobility upřednostňují,“ říká odborník. Vyšší počet cyklostojanů je důležitý i proto, že některá kola mohou mít širší řídítka, dětské sedačky apod., a potřebují tak více prostoru.
„I proto je důležité, aby cyklostojany byly kvalitní, funkční a bezpečné. Samotná kola dnes stojí i tisíce eur. Cyklostojan by měl mít gumové opěrné body, aby nedošlo k poškození kola nebo rámu. Každé druhé kolo má dnes kotoučové brzdy a v nekvalitním stojanu, kde je kolo nestabilní, může dojít ke zničení kotoučů i ráfků. Stojan musí být také uživatelsky jednoduchý a komfortní,“ podotýká Dávid Baráth. V případě velkokapacitních patrových stojanů by výška prostoru měla být minimálně 2,6 až 2,7 metru v závislosti na provedení stojanu. Kola jsou v patře fixována pomocí ližin a snadnou manipulaci zajišťuje hydraulická vzpěra, díky níž si kolo dokáže uložit nebo vyjmout i méně silný člověk. „Výběr řešení je opravdu široký, určitě však doporučuji poradit se s odborníkem a vybírat dodavatele podle recenzí či doporučení,“ dodává odborník ze Studio 21.